Odhaleno: Jak SpaceX předhonil Boeing a přeskočil NASA

Space Exploration Technologies Corporation neboli SpaceX je firma, kterou Elon Musk založil teprve v červnu 2002. Přesto 12 let po své založení dostala jeden z největších kontraktů v historii NASA, a to za 2,6 miliardy dolarů (66 miliard korun). Co stálo za úspěchem SpaceX a kolik peněz do něj musel Elon Musk investovat, než se dostala firma tam, kde je?

Na začátku byla cesta na Mars

Na začátku všeho stál Mars. Elon Musk jím byl doslova posedlý. Ostatně Mars stál i za vstupem Muska do Tesly. Byla to právě Muskova přednáška pro Mars Society na Stanfordu, kde se Musk seznámil s Tarpenningem a Eberhardem, kteří Teslu založili. O rok později si Musk pohrával s projektem Mars Oasis, experimentálního skleníku pro Mars a rok na to založil SpaceX. Aby se dostal kam jinam než na Mars. Jakmile se potkal v únoru 2002 s Tomem Muellerem, americkým raketovým inženýrem, byla ruka v rukávu. SpaceX mohl vzniknout. Jeho první raketa měla nést jméno Falcon 1, po vesmírné lodi Millenium Falcon ze Star Wars. Startovat měla už 15 měsíců od založení firmy. Připraven ke startu byl však až v květnu 2005.

U zrodu stály peníze z NASA

Jenže start Falconu 1 se zrovna nezdařil. A další dva starty nedopadly o moc lépe. Do března 2006 stál SpaceX Muska 100 milionů dolarů z vlastní kapsy a nevypadalo to s ním vůbec růžově. Jenže Mike Griffin, který se rok předtím dostal do vedení NASA a který měl předtím zkušenost s venture kapitálovým fondem CIA financujícím vývoj bezpečnostních technologií, si začal všímat toho, kolik a jakých prostředků se vlastně v rámci NASA investuje do vesmírných letů. No a napadlo ho vzít „zanedbatelných“ půl miliardy dolarů a zkusit je investovat do soukromého sektoru, který by mohl lety do vesmíru pro NASA zlevnit. Rozdělil je mezi SpaceX a dnes už zkrachovalý Rocketplane Kistler. SpaceX si nakonec z NASA odnesl 396 milionů dolarů, dalších 354 milionu dolarů získal (i díky investici NASA) od soukromých investorů a zmíněných 100 milionů přispěl i sám Musk.

Vesmírný low-cost

A SpaceX se najednou začalo dařit. A to díky low-cost strategii. Magazín QZ přitom detailně popisuje, jakým způsobem se SpaceX podařilo srazit vesměs nesmyslně vysoké a nijak nekontrolované náklady na jednotlivé díly, které využívala NASA. Výsledky jsou fenomenální. SpaceX si za start rakety nyní účtuje 61,2 milionu dolarů. Ostatní chtějí 250 až 400 milionů a kupříkladu Rusku platí NASA za odeslání jediného astronauta na ISS (Sojuz uveze celkem tři) neuvěřitelných 70 milionů dolarů. A zdrcující jsou i ceny za dopravu nákladu na nízkou orbitu Země (LEO). SpaceX si účtuje 4 653 dolarů za kilogram, její americký konkurent United Launch Alliance chce 14 až 39 tisíc.

Není to však nutně proto, že by všichni ostatní vydělávali na vesmírné dopravě výrazně víc než Musk. Je to proto, že Musk si spoustu dílů, které potřebuje, nakonec vyrábí sám. Proč? Díl, za který by SpaceX zaplatila externímu dodavateli 50 tisíc, si vyrobí sama za dva. Navíc snaha vyrábět si některé díly in-house ještě více podporuje rozvoj inovací. SpaceX tak má šanci dostat se rychleji kupředu. No a pak je tu hlavní výhoda nejnovějších raket SpaceX s názvem Falcon 9 – raketa umí znovu přistát a velmi drahé motory jde znovu použít.

Revoluce raket má dostat lidstvo na Mars

SpaceX letos oslaví 15. výročí od svého založení. Přesto je jeho prapůvod – touha po cestě na Mars – aktuálnější než kdy dřív. Konstrukce raket Falcon 9 je totiž klíčem k tomu, jak vybudovat na Marsu milionovou metropoli, plánu, který Musk představil teprve loni v září. Od experimentálního skleníku tady na Zemi, u kterého to celé v roce 2001 začalo, je to velký skok kupředu! A Muskův plán je teď zase o něco blíž realizaci.

Hlavně, když minulý týden NASA definitivně schválila, že SpaceX vyplatí 2,6 miliardy dolarů, protože SpaceX pro ni bude dělat to, co už NASA sama neumí. A NASA už má jen jeden takový kontrakt, s Boeingem. Ano, je to tak. Netrvalo to ani 15 let a SpaceX ve vesmírných technologiích předhonil Boeing.