SpaceX potvrdil životaschopnost znovupoužitelných raket. Levnější cesty do vesmíru jsou na dosah!

Že SpaceX disponuje raketou, jejíž první stupeň dokáže bezpečně opětovně přistát a být využit pro další start, není žádná novinka. Falcon 9 už to dokázal. Jenže jedna věc je vědět to a druhá věc je tomu také důvěřovat. SpaceX a její Falcon 9 teď dostaly definitivní a plnou důvěru od jedné z nejdůležitějších firem v kosmickém průmyslu na světě!

SES coby klíčový zákazník

Společnost Société Européenne des Satellites (SES) patří mezi největší satelitní operátory světa, ročně dosáhne tržeb ve výši přes dvě miliardy eur, přitom téměř miliarda jí zůstane jako zisk. V Česku je tato firma známá zejména díky svým satelitům Astra. Ve skutečnosti však provozuje celkem 53 geostacionárních družic, a to se bavíme jen o jejím videobyznysu, který tvoří 68 % tržeb. Kromě něj SES provozuje satelitní služby pro vlády a komerční subjekty, včetně telekomunikačních služeb.

SES si použitý Falcon 9 letos už jednou otestovala. Bylo to při vynesení poměrně „lehké“ družice SES-10, jejíž celková hmotnost nepřesáhla 5 300 kg. Firma se však nyní rozhodla využít tentýž první stupeň rakety i do třetice. Svoji družici SES-11 hodlá vyslat na oběžnou dráhu koncem září.

Falcon 9 jako ideální raketa pro dopravu na nízkou orbitu

SES zatím využívá Falcon 9 pro dopravu družic na nízké oběžné dráze (LEO – Low Earth Orbit), která se nachází ve výšce od 200 km do cca 2 000 km nad zemským povrchem.

Družice na této dráze pak obíhají rychleji, než je rychlost otáčení Země. LEO se tak využívá třeba pro navigační družice či satelitní telefonní sítě. Většina družic končí právě zde. Velkou výhodou LEO přitom je fakt, že díky stále ještě dostatečně silnému geomagnetickému poli jsou zde družice (i rakety) chráněny před kosmickým zářením.

Do otevřeného vesmíru je to ještě kus

Rakety Falcon 9 tak při využití pro dopravu objektů na LEO nejsou tak zatěžovány, jako kdyby musely dopravovat objekty až za geostacionární dráhu Země, která je o poznání dále – v 35 800 km nad rovníkem.

A pokud chce Musk přepravovat svými raketami lidstvo i potřebný materiál na Mars, budou se jeho znovupoužitelné rakety muset umět bez problémů se vypořádat i s kosmickým zářením a dalšími aspekty letů daleko za tzv. Kármánovu hranici (100 km od povrchu Země), jež je vnímána jako hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem.

Každopádně SpaceX má za sebou první klíčový krok pro realizaci Muskovy vize budoucnosti lidstva na Marsu. Našel totiž cestu, jak si zabezpečit potřebné finanční příjmy a naučit se vše za „cizí“ prostředky. A kdo ví, třeba se brzy dočkáme letů znovupoužitelných raket od SpaceX také na geostacionární dráhu.