Donald Trump chce zpátky na Měsíc, NASA má spolupracovat s komerčními firmami

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal Vesmírnou direktivu 1. Stojí v ní, že Spojené státy povedou návrat lidí na Měsíc za účelem dlouhodobého průzkumu. V plánu je i cesta na Mars a do dalších „destinací“. Co má Trump v plánu a jak to ovlivní SpaceX?

Slib ke 45. výročí Apolla 17

Svoji direktivu nevydal Trump toto pondělí náhodou. Američané si totiž připomněli 45. výročí posledního přistání lidské posádky na Měsíci. Apollo 17 odstartovalo z Kennedyho vesmírného střediska na mysu Canaveral 7. prosince 1972. Lunární modul se třemi astronauty přistál na Měsíci 11. prosince 1972 v 19:54 greenwichského času. Od té doby se lidstvo o lety na Měsíc přestalo zajímat. Až doteď.

Měsíc jako prostor pro těžbu

Existuje hned několik důvodů, proč se zajímat o Měsíc. Předně, je tam voda. Ne že by známá měsíční moře byla plná mořské vody a ryb, to rozhodně ne. Ale hluboko pod povrchem voda je, uložila se tam v souvislosti s pradávnou vulkanickou činností. O tom, v kterých místech se nachází, už víme z geologického průzkumu. Když se podaří provést vrty a převést ji do kapalného skupenství, značně to usnadní dlouhodobý pobyt lidí na Měsíci.

Ten je důležitý pro efektivní těžbu nerostného bohatství. V souvislosti s Měsícem se přitom mluví hlavně o heliu-3, jež by se mohlo stát palivem pro fúzní reaktory. Problém s ním je ten, že na Zemi tvoří tento izotop jen 0,000137 % helia. Na levný zdroj elektrické energie v podobě fúzní elektrárny tak prozatím můžeme zapomenout. Dovoz helia-3 z Měsíce by to však mohl radikálně změnit. A helium-3 patrně není jedinou nerostnou surovinou, která by se dala na Měsíci těžit.

Měsíc jako brána do vesmíru

Klíčový význam Měsíce však tkví ještě v jedné věci – v cestách na Mars a do dalších „destinací“, jak je označil Donald Trump. Zemská atmosféra i gravitace jsou příliš těžké a nákladné na překonání. Startovat k Marsu z Měsíce by bylo výrazně snazší. Proto Elon Musk prohlásil, že pro budování své milionové metropole na Marsu bude muset nejprve vybudovat základnu na Měsíci. Donald Trump to vnímá stejně a stejně to vnímá i Čína. Ta na Měsíci přistane do roku 2036 a má zde už rozsáhlé plány.

Kdy Američané přistanou na Měsíci?

Otázkou tedy zůstává, kdy se na Měsíc dostanou Američané. Stejně jako kdekoliv jinde ve vesmíru, i zde platí staré dobré „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Pozemské mezinárodní právo totiž umožňuje využívat vesmírná tělesa tomu, kdo tam dřív přistane, klidně i soukromé společnosti jako SpaceX.

Trump však chce být na Měsíci první za každou cenu. Proto on i jeho předchůdci souhlasili se spoluprací se soukromým sektorem. NASA tak už nyní spolupracuje se společnostmi Moon Express a Astrobotic, které mají pomáhat s průzkumem Měsíce. A je to teprve týden, co se generální ředitel Boeingu Dennis Muilenburg nechal slyšet, že jeho firma už má pro NASA připravenou raketu pro nový Space Launch System, jež má být určena pro mise NASA na Mars a do hlubokého vesmíru. Tato raketa vysoká jako 36poschoďový dům má podstoupit první testovací let už v roce 2019. Zdá se tedy, že Američané to s průzkumem vesmíru myslí smrtelně vážně.

Za zmínku stojí, že jedním z významných partnerů NASA je i SpaceX. Ta v současné době pomáhá NASA dopravovat materiál na Mezinárodní vesmírnou stanici. Při exploraci Měsíce by se však kontrakt pro SpaceX mohl výrazně rozšířit. Navíc Musk má s Měsícem vlastní plány. Příští rok vyšle na cestu kolem jeho orbity dva vlastní astronauty.