Musk vyhrožuje Trumpovi. Jestli odstoupí od pařížské dohody, přestane mu radit

O spojení Muska a Trumpa bylo napsáno mnohé. Na začátku to vypadalo, že by Tesla mohla z členství Elona Muska hned v několika poradních orgánech amerického prezidenta profitovat. Pak ale kvůli tomu Tesla začala přicházet o objednávky na Model 3. Včera však Muskovi došla s Trumpem trpělivost. Pokud vypoví pařížskou dohodu, Musk s ním jednou pro vždy skončí!

Jak se vyvíjel vztah Muska a Trumpa

„Námluvy“ Elona Muska s Donaldem Trumpem začaly ještě před jmenování Trumpa prezidentem USA. Musk se spolu s šéfem Applu Timem Cookem dostal i na tajné jednání s Trumpem v Trump Tower.

Po jmenování Trumpa prezidentem se Musk stal členem velmi důležitého Výboru pro výrobu. Později přibylo členství i ve Výboru pro infrastrukturu a členství ve Fóru pro strategii a politiku. Pro řadu lidí bylo toto spojení nepochopitelné. Trump propagoval fosilní paliva a byl striktně proti obnovitelným zdrojům energie. Musk se svou Teslou a SolarCity do té doby představoval přesně opačný pohled na věc. Teslu proto spojení Muska s Trumpem vzápětí stálo stovky objednávek na Model 3.

Teď ale Musk obrací. Pařížská dohoda je pro něj tak důležitá, že jestli Trump nedá na jeho radu od ní neodstupovat, tak Musk obratem odstoupí ze všech prezidentových poradních výborů.

Co se stane, když se Musk s Trumpem rozhádá

Klíčovou otázkou je, jaké může mít následky Muskovo odstoupení ze všech poradních výborů Donalda Trumpa. Donald Trump obecně nemá rád ultimáta. Navíc ta dávaná veřejně přes Twitter. Je docela pravděpodobné, že se bude chtít Muskovi nějak pomstít. Na druhou stranu Musk z nějakého důvodu byl jedním ze dvou účastníků tajného jednání v Trump Tower. Trump jeho postoj k obnovitelným zdrojům a elektromobilům přitom velice dobře znal. Logicky se tak nabízí, že Trump Muska kvůli něčemu, například zlepšení mediálního obrazu, potřebuje.

A jak může Trump Muskovi zavařit? Třeba zrušením dotací na elektromobily a fotovoltaiku. Ale to už udělal v březnu. Výstavbu nových Gigafactory ani rozšiřování výroby či jednání s odbory amerických továren ze své pozice ovlivnit nemůže. To je výsostnou otázkou jednotlivých členských států unie, nikoliv prezidenta USA. Kdyby však Trump měl nějaké páky např. na vedení státu New York, který zainvestoval SolarCity gigantickou továrnu, mohl by to být už problém. Musk by však mohl zavařit SpaceX. Ta je na federálních penězích, konkrétně od NASA, existenčně závislá. NASA přitom ke SpaceX už letos měla jisté výhrady, kvůli motorům v raketách Falcon.

Musk je však (nejen) v USA velice populární osobností. Trumpa oproti tomu nemá ráda polovina Američanů. Jakýkoliv vyhrocený spor Trump vs Musk by tak mohl vyústit paradoxně v masivní podporu Muskových firem ze strany koncových zákazníků.

O čem je Pařížská dohoda

Pařížská dohoda je dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která navazuje na Kjótský protokol. Pařížská dohoda definuje celkem tři cíle:

• Udržení nárůstu globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu;
• Zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin;
• sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

Od signatářů, mezi které USA zatím patří, vyžaduje do roku 2020 předložit své emisní závazky, nízkoemisní strategie a plány (na emise CO2) až do roku 2050. Vyspělé státy, včetně USA, navíc zavazuje k vytvoření finančního mechanismu, pomocí kterého bude poskytnuto nejméně 100 miliard dolarů ročně na podporu opatření na ochranu klimatu v rozvojových zemích.

A právě tento princip, kdy USA platí investice, z kterých profitují jiné země, Trump už od dob své předvolební kampaně kritizoval nejvíce.