Nervový bod pod zemí: Švýcaři představili dopravní systém budoucnosti

Švýcarsko je dlouhodobě pod tlakem. Nákladní doprava na jeho úzkých alpských silnicích kolabuje už dnes – a v budoucnu by měla ještě zhoustnout. Zdánlivě bezvýchodnou situaci vyřešili Švýcaři po svém: Začali budovat masivní systém tunelů.

Přáliš mnoho zboží v modrém banánu

Švýcarsko má to štěstí (nebo smůlu), že leží v samotném srdci evropské dopravy. Nachází se ve středu oblasti, jíž se přezdívá „modrý banán“ a která se táhne od Londýna přes země Beneluxu a západ Německa až do severní Itálie. Region je domovem 111 milionů lidí a zahrnuje hlavní výrobní kapacity Evropské unie. Důvod? Jak píše portál Stoplusjednicka.cz, před 200 lety zde začala průmyslová revoluce a až do konce druhé světové války představoval „modrý banán“ nejvýkonnější ekonomickou oblast světa. Dnes přes něj proudí největší objem zboží na starém kontinentu. 

Noční můrou dopravců se staly Alpy. Úzké průsmyky sevřené strmými štíty neumožňují rozšiřování silnic a dlouhé řady kamionů se tam tvoří běžně. Bude přitom hůř: Podle analýz by se měl objem povrchové dopravy zvýšit do roku 2030 o 45 %. Ani nové podzemní spojnice – jako například 40 let budovaný Gotthardský úpatní tunel, který se dočkal slavnostního otevření v roce 2016 – tento nápor nezvládnou. Švýcarští inženýři tak museli přijít s novým řešením, jehož výstavba by ovšem netrvala další čtyři dekády. 

Elon se tu nechytá

Volba nakonec opět padla na tunel, jenže tentokrát zcela jiný, než jsme zvyklí. Švýcaři rozhodně nechtějí dělat to, co v USA buduje Elon Musk. Dopravní systém má sice vést pod zemí, ale lidé či auta do něj nebudou mít přístup. Má obsahovat pouze nákladní kapsle, jež budou levitovat nad kolejnicemi díky magnetickému poli, podobně jako například vlaky Maglev. Oproti železničním rychlosoupravám by se však mělo zboží v tunelech pohybovat rychlostí jen 30–60 km/h. Hladký chod zajistí tři linie vozů umístěné v tubusu o poloměru 6 m, které budou v provozu 24 hodin denně. 

Nakládání, vykládání a veškerou manipulaci obstarají automatizovaná ramena, takže se ušetří nejen na lidské síle, ale především na přísných bezpečnostních opatřeních, jež by v hloubce 50 m musela vzniknout. Investoři tak budou moct s čistým svědomím vynechat záchranné tunely či větrací systém. 

Miliardy ve vzduchu

Celý projekt Cargo Sous Terrain (CST) už schválily vlády dotčených kantonů a inženýři mají zelenou. V horké fázi příprav se nachází první etapa, v níž by měl 70 km dlouhý tunel spojit již existující logistické středisko Härkingen-Niederbipp s jiným centrem nedaleko Curychu. Úvodní investice dosáhnou v přepočtu asi 75 miliard korun, švýcarská vláda však nevynaloží ani pětník – celý rozpočet pokryjí soukromé firmy. Razicí zařízení se do alpských masivů zakousne v roce 2023 a nejpozději roku 2030 by měl do tunelu slavnostně vjet první náklad. 

Podle plánů posléze přibudou další větve, jež spojí všechna velká švýcarská města. Od St. Gallen na severu až po 360 km vzdálenou Ženevu na jihu vznikne síť, kterou bude obsluhovat 80 logistických center. Očekává se, že skladovací prostory pod zemí pokryjí plochu milionu čtverečních metrů. Hotovo má být okolo roku 2050. 

Podle autorů zajistí vykládku v cílovém městě a rozvoz do obchodů opět automatizovaný systém – a to včetně dopravy v autonomních elektromobilech! Služba by se měla zaměřit na velké prodejní řetězce, ale není vyloučeno, že se robotičtí doručovatelé v budoucnu postarají přímo o domácnosti.

Mistři tunelů

V ražbě podzemních prostor reprezentují švýcarští inženýři světovou špičku. Mají spoustu praxe: První železniční tunel skrz Alpy o délce 14 km vybudovali už v roce 1882 a v následujících 120 letech vzniklo šest desítek podobných staveb. Řada vojenských základen včetně letišť se nachází přímo v útrobách hor tak, aby byly chráněny před leteckými údery. Z 20 tisíc švýcarských bunkrů se 13 tisíc otevřelo po skončení studené války veřejnosti.

Článek zveřejňujeme s laskavým svolením portálu Stoplusjednicka.cz.