Proč by se Elon Musk měl stáhnout z Tesly

Elon Musk strávil v čele Tesly více než devět let. Původně s ní přitom neměl mít nic společného. V roce 2004 tam vstoupil jen jako jeden z investorů. Na ředitelskou židli se dostal v roce 2008 po zásadní neshodě s původními zakladateli Tesly ohledně vzhledu interiéru. Zakladatelé (a tím pádem i bývalý CEO) odešli a Musk se chtě nechtě musel chopit ředitelské funkce. Teď už by z ní možná měl odejít.

Muskova práce v Tesle je u konce

Když se Musk rozhodl investovat do Tesly, předsevzal si, že světu ukáže, že elektrický sporťák může být rychlý, zábavný a nabízet kvalitní interiér. Chtěl tak získat finanční prostředky na masovější luxusní elektromobil – budoucí Model S. A to se mu podařilo.

Model S však měl pomoci pouze získat prostředky na masivní rozšíření elektromobilů, na výrobu dostupného auta, kterého by se ročně prodaly stovky tisíc kusů. Tímto automobilem je Model 3 s více než půl milionem předobjednávek.

Jenže teď nastupuje fáze optimalizace výroby, logistiky, pečlivého řízení nákladů a tak dále. Proto si také Tesla loni najala Petera Hochholdingera, špičkového odborníka na řízení výroby, kterého přetáhla z Audi.

Muskova role byla vždycky vizionářská, i když pro svůj mikromanagement se rozhádal se zakladateli Tesly i s mnohými dalšími zaměstnanci, jimž říkal, co a jak přesně mají dělat, i když nebyl jejich přímým nadřízeným. Jenže teď, když se z Tesly oficiálně stává seriózní velkoobjemová automobilka, je možná načase přenechat výrobu profesionálům. Proč?

Vizionáře každodenní rutina zabíjí

Příštích několik měsíců, jež Musk označil za výrobní peklo, bude o všem, jen ne o vizionářském přístupu. Bude to optimalizace rutiny. Kaizen, jak tomu kdysi říkala Toyota, tedy systém neustálého zlepšování výroby často po těch úplně nejmenších kouscích.

Ostatně existuje velké množství firem, které se živí třeba tím, že změní v automobilce rozmístění nářadí u pracovníků jedné malé části výrobní linky a automobilce tak ušetří desítky milionů ročně. To ale není nic pro vizionáře. Je to tvrdá práce matematického modelování.

Elon Musk však byl a stále je tím, kdo se chtěl dostat na Mars. To díky Marsu se také objevil v Tesle. Není tam kvůli tomu, že by byl odborníkem na automobilový průmysl, logistické či výrobní systémy či na retailový prodej aut. Je tam proto, že zakladatelé Tesly si s ním náhodou na jedné konferenci v roce 2000 potřásli rukou. Teď je ale možná čas vrátit se zpět k misi na Mars.

Musk má na víc než na šéfování automobilce

Podívejte se, kdo dnes vede automobilky – třeba Toyotu, Ford, Volkswagen či Nissan, reálně největšího konkurenta Tesly. Znáte jejich jména? Patrně ne. Jsou to totiž manažeři, ne vizionáři. Nikdo z nich nechce na Marsu stavět milionovou metropoli, nikdo z nich nechce dávat auta na skateboardy a budovat 3D tunelové systémy pod městy, nikdo z nich nechce strkat lidi do vakuového potrubí a nahradit tak leteckou dopravu.

Mimochodem právě hyperloop už je tím konceptem, u kterého Musk oficiálně uznal, že nemá dostatečnou časovou kapacitu, a jeho vývoj svěřil jiným. Třeba to vyjde, třeba nikoliv.

Určitě ale na světě bude existovat víc zkušených generálních ředitelů automobilek než lidí schopných dotáhnout hyperloop do produkční reality. A právě proto by se Elon Musk možná měl z Tesly stáhnout. Má mnohem větší potenciál než být generálním ředitelem automobilky, která chce velikostí své roční produkce někdy do roku 2020, když všechno půjde naprosto ideálně, začít pozvolna dohánět Škodu Auto.