Tesla v praxi IV: Jak vypadá nabíjení a cesty se Superchargery?
Jsou Superchargery pro Teslu výhodné?
Další úhel pohledu nabízí ti, kteří si myslí, že jsou Superchargery lehce zneužitelné. Argumentují tím, že majitelé Tesla vozů si mohou nabíjet kdy chtějí a kolik chtějí – zdarma. To může vést k přetížení sítě a nadměrnému odčerpávání energie. Jsou lidé, kteří dobíjí pouze u Superchargerů. (Protože cestují pořádnou štreku do práce nebo jsou zvyklí na časté a dlouhé trasy.)
Jiní řidiči nemají možnost dobíjet nikde jinde, než tam, kde parkují své vozy – v městských garážích, na ulicích, v nákupních centrech, atd. V ostatních případech tvoří Superchargery most v infrastruktuře dobíjecích míst. A v dalších extrémních případech tvoří Superchargery i jiné mosty. Pro lidi, kteří ve svých Modelech S procestovali celou zemi, kempovali v nich a dobíjeli všude, kde mohli.
Zneužití loajality?
Když nad tím tak přemýšlím, jsou tu i další věci, co stojí za zmínku. Stejně jako ostatní majitelé jsem i já zaplatil 100 tisíc za novou Teslu. Ale řídím něco kolem 150 km za den, takže návratnost je celkem rychlá a u Superchargerů zastavuji velice často. Jiní zaplatili stejnou cenu, ale denně nenajezdí víc jak 30 km.
Zneužívám tak loajalitu společnosti Tesla? Nemyslím si. Je to stejné jako s neomezeným internetem nebo voláním. (A ruku na srdce, přeci by takové možnosti společnosti nenabízely, kdyby se jim to nevyplatilo.)
Úvahy a řečičky. Jak to všechno vypadá s nějakými v nějakých konkrétních číslech a počtech?