4 věci, které jsem se naučil během 10 tisících mil s Tesla Model S

3. Úzkost z dojezdu je přehnaná

Jeden z klíčových argumentů proti elektrickým autům spočívá v „úzkosti z dojezdu“ nebo situaci, že autu dojde kapacita baterie přímo uprostřed cesty. Je to ale opravdu problém?

Zažil jsem jen pár okamžiků, kdy jsem se vážně bál, že se moje baterie v autě vybije. Jednou za to mohla moje nedbalost, kdy jsem prostě ignoroval skutečnost, že během 60 mílového výletu domů jsem ujel skoro 200 mil. Další dva případy byly úplně jiné lekce, které jsem se, doufám, musel naučit jen jednou:

Vyjíždíte na opravdu vysoký kopec, teplota je hluboko pod nulou a zuří pořádná sněhová bouře. Jestliže topíte (a vzhledem k venkovní teplotě je to celkem logické) a ještě k tomu prudce stoupáte, oboje se dost podepíše na snížení celkového dojezdu. Abyste si to dokázali představit v nějakých konkrétnějších číslech, uvádím citaci Nicka J. Howa z knihy „Owning Model S“: Model S vydá na 1 500 výškových metrů stejné množství energie, jako kdybyste ujeli 50 km rychlostí 100 km/h. A to je teprv nářez!

Ale je tu ještě jedno poučení. Když řidič jede dolů z kopce, většina ze ztracené energie se sama vrátí – a to díky brzdění. Rekuperace funguje tak, že během sjezdu získáte zpět asi 80 % z vydané energie.

Pochybuji, že bych znova udělal takovou chybu a spustil topení na plné pecky během výjezdu na nějakou horu. Vlastně od té doby, co můžu nabíjet doma každou noc, je plánování trasy a zbývajícího dojezdu neuvěřitelně snadné.