Tesla v praxi XVII: Jak se stát členem programu "Destination Charging" II

Komunikace na jedničku

Aby byly zodpovězeny alespoň nějaké dotazy, poradila Tesla Markovi, aby se zeptal přímo elektrikáře na podrobnosti ohledně případného výkonu nabíječky a samotné instalace. Jonathan Katz, projektový manažer programu Destination Charging, byl Markův hlavní kontakt. Od prvního dne Mark tvrdil, že komunikace jde na jedničku. Jonathanův e-mailový podpis obsahoval i přímý telefonní kontakt, na které bylo možné zavolat v případě jakýchkoliv dotazů.

Jonathan údajně odpověděl na každý telefonát a nebyl problém ho dostihnout ani na základě vzkazů zanechaných v hlasové schránce. Odpověděl na každou otázku – velkou i malou. Stejná věc platila i pro elektrikáře, který byl na práci najatý. (Zdůrazňujeme to proto, že komunikace není jedna z nejsilnějších stránek společnosti Tesla, a tak je dobré vědět, že někde to funguje perfektně.)

Náklady celé pokryla Tesla

Další krok znamenal sehnat elektrikáře. Tesla doporučila dva, kteří byli v blízkosti. Mark prověřil, jestli si může najmout vlastního, protože už měl zodpovědného a prověřeného elektrikáře, který pro něj pracoval už dříve. Tesla reagovala, že to není žádný problém a čekala na odhad. Jak už jsme zmínili výše, elektrikář mohl snadno kontaktovat Jonathana Katze, aby s ním přímo domluvil podrobnosti a zeptal se na všechny doplňující dotazy. Mark jen čekal na odhad.

Ten vyšel na 2 800 dolarů (68 tisíc korun) za instalaci dvou 80 amp nabíječek včetně modernizace budovy, aby byla schopná ustát takovou sílu. Práce taky zahrnovala vyvedení nabíječky ven až ke správnému místu, kde se dá i parkovat. Když Mark informoval Teslu o odhadu, reagovala, že šlo o nutný výdaj a potvrdila celé pokrytí částky. Breaker Brewery nemusela vynaložit na celou akci ani jediný dolar ze svého. Což rozhodování dost usnadnilo.